Quantcast
Channel: Vysněná zahrada
Viewing all 295 articles
Browse latest View live

Zelená se jezírko, zelená ...

$
0
0
Jezírko se nám na jaře krásně zazelenalo. A to jak samotnými vysazenými rostlinami (zimu přežily víceméně všechny), tak bohužel očekávaně i zelenými řasami. Když založíte nové jezírko a rostliny v něm ještě nejsou pořádně zakořeněné a rozrostlé, tak se řasy objeví snad vždy. Především na jaře, když začne být pěkně teplo v jezírku je spousta živin a světla a rostliny ještě všechno nestíhají čerpat a tak je řasy předběhnou.


V novém, čerstvě založeném jezírku, je lepší se jich šetrně zbavovat, neboť jinak tam mohou nově vysazené rostlinky docela skomírat. Řasy jim totiž v noci odebírají velké množství kyslíku. Já jsem na to šla naprosto obyčejně mechanickou cestou, objevila se mi tam totiž vláknitá zelená řasa (snad se jí říká "žabí vlas") a ta se dala z malého jezírka "posbírat" kovovými hráběmi. Jen jsem spolu s ní vytahovala už i nějaké zabydlené živočichy, které jsem se pracně snažila dostat zpět do vody. No, teď už vím, že stačí řasu ponechat na kraji jezírka a oni si po čase přelezou sami. Tzv. "zelené vody" (jednobuněčné a málo buněčné řasy) tam ani moc nebylo. Jezírko jsme museli několikrát dolít vodou z retenční nádrže, málo pršelo a jezírko je malé, pobřežní zóna by brzy byla "na suchu"– ten nárazový proud vody a okysličení mu taky prospělo.


V jezírku, kde už je ustálená nějaká rovnováha a jsou tam zakořeněné rostliny by se nejspíš měly řasy objevovat jen na jaře a potom by měly ustoupit rostlinám, které se po zimě teprve probouzejí k životu. Pomůže, když vysadíte za prvé dost plovoucích rostlin, které zastíní hladinu, aby se voda nepřehřívala. A za druhé dost ponořených rostlin, které budou brzdit růst řas. Když se vám podaří přilákat k jezírku žáby, jejich pulci se o jarní řasy dobře postarají.
Na internetu je většinou spousta rad jak na řasy, ale často jde o přidávání chemických prostředků, či experimenty s modrou skalicí (jedovatá pro živočichy), živočišným uhlím a pytli slámy. Většina článků se shoduje v tom, že bez filtrace a okysličování se prostě žádné jezírko v našem klimatu neobejde. U jezírek, koupacích biotopů a podobně to nejspíš tak bude. Ale u malé "osázené kaluže", tedy malého jezírka, kde přes množství rostlin skoro ani není vidět vodu, podle mne žádná filtrace potřeba není. Myslím si to a doufám, že se mi to potvrdí, až se i rostliny v našem jezírku pořádně rozrostou.

Jediné, co zatím nevím, je, zda bych měla na podzim odstranit odumřelé zbytky rostlin. Právě ty hnědé škaredé části stonků a listů potom na jaře způsobí přemíru živin. Na druhou stranu si ale myslím, že v nich nejspíš "bydlí" a "přezimuje" i mnoho různých živočichů. 

Další informace o řasách:
Žabí pulci zbaví zahradní jezírko řas lépe než chemie
Jak udržovat okrasné jezírko čisté přírodní cestou


Jak pěstovat rajčata na terase?

$
0
0
Už jsem se rozepisovala o tom, proč mi přijde užitečné pěstovat rajčata spíše na terase než v záhonku. Zbývalo mi jen sepsat, jak to tedy nejlépe provést:

Vhodná terasa a květináč
Rajčata prý potřebují až 8 hodin slunce denně, proto je lze pěstovat především na slunné jižní terase či balkoně. Množství problémů s pěstováním rajčat se vyhnete, pokud je budete pěstovat pod střechou či stříškou tak, aby na ně nepršelo. Omezí se tak výskyt plísňových chorob.
Nám se nejvíce osvědčilo využít na pěstování samozavlažovací květináče. Zalévá se do spodní nádržky, takže se vůbec nemusí člověk obávat, že by namočil listy. Ideální jsou vysoké květináče, aby bylo možné v průběhu roku případně přisypat hlínu. Pokud chcete použít normální květináč, stojí za zvážení dát do něj hliněnou nádobu na zavlažování. A jestli se obáváte, že se slimáci doplazí až na terasu, tak na květináč přidejte například měděné pásky.

Předpěstování versus koupě sazenice
Nejjednodušší je koupit si v květnu předpěstovanou sazenici na trhu či v zahradnictví, na terasy a balkony spíše hodí keříčková, balkonová nebo třešňová (nebo jak se jim říká). Ale pokud máte dobré podmínky, půjdou pěstovat v nádobě i tyčková. Pokud však toužíte po nezvyklých odrůdách, nezbude než si sazeničky předpěstovat.
S předpěstováváním se začíná už v únoru. Zajímavým tipem je výsev semínek do vaječných skořápek, ty by totiž mohly do půdy potom uvolňovat vápník, který rajčata potřebují, aby jim neuhnívaly špičky. Nebo můžete ekologicky "zrecyklovat" ruličky od toaletního papíru či využít plastové kelímky od jogurtů, jako naše babičky, a pak je schovat na příští rok.
Pokud chcete další rok vysévat rajčata z vlastních semen, určitě se vyhněte odrůdám s označením F1, to jsou hybridy, které nemá smysl semenařit. Postup na semenaření je pěkně popsán v článku Rajče divoké - pěstování, využití a semenaření

Zakoupená sazenice nebo vlastní semínka? To záleží především na tom, kolik chcete do rajčat investovat peněz a času (Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/ a http://www.thisoldhouse.com/)
Dobří sousedé rajčat
Tak jako při pěstování v půdě, i na terase se rajčatům bude dařit lépe v dobré společnosti. Obvykle se doporučuje k nim zasadit:
  • bazalku– měla by podpořit a zlepšit chuť rajčat, navíc se používá do spousty receptů, kde hrají rajčata hlavní roli. Obdobně lze s rajčaty pěstovat i tymián nebo pažitku.
  • měsíček nebo afrikán - proti háďátkům a jiným škůdcům
  • saláty (takové ty balkonové, ne hlávkové), neboť koření mělce a rajčatům nevadí. Naopak zastíní půdu a ta tolik nevysychá.
Rostlinky, které chcete sázet s rajčaty, si nejlépe taky předpěstujte. My jsme zkoušeli pěstovat bazalku ze semínka až v momentě, kdy jsme zasadili sazenice rajčat, a nepodařilo se nám ji vypěstovat.

Bazalka a měsíček lékařský se s rajčaty kamarádí. (Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/ a http://www.sxc.hu/)
Příprava květináče a sázení
Na internetu je mnoho různých rad a tipů, co zajímavého přidat do půdy k rajčatům. Je to takové míchání výživného koktejlu a je na každém, aby si našel právě tu svoji optimální variantu. Přidat můžete samozřejmě kompost, ale také větve a větvičky pro zadržování vláhy. Někdo doporučuje přimíchat zetlelé listí nebo čerstvě posekanou trávu, která při rozkládání pěkně prohřeje půdu a dodá dusík.  Experimentovat lze i s přidáním nadrcených vaječných skořápek kvůli vápníku, sušených rozemletých banánových slupek kvůli draslíku a rybích kostí nebo kávové sedliny kvůli fosforu. Zajímavé může být použití mykorhizního přípravku, ale obejdete se i bez něj.
Sazenice rajčat jsou docela citlivé na teplotu, v zahradnictví i doma na parapetu jsou totiž pěkně v teple a přesun ven do chladného vzduchu jim může způsobit trochu šok. Je lepší sazenice chvíli "otužovat" a nesázet je do vymrzlé, studené hlíny. Nesázejte je ani příliš nahusto, hrozila by jim totiž plíseň. Také nezapomeňte přidat tyčky kvůli vyvázání rajčat. A pokud jsou sazenice příliš "vytáhlé", nebojte se je zasadit hodně hluboko – ze stonku se vytvoří další potřebné kořeny.
I když budou rajčata v květináči, můžete je mulčovat a prospěje jim to. Rostliny nebudou v těch největších vedrech ztrácet tolik vlhkosti. Pokud zamulčujete kameny, budou přes den akumulovat teplo a vydávat je rostlině večer.

Nahoře je samozavlažovací truhlík s kousky dřívek, kmenem starého uschlého rozmarýnu z minulého roku a větvičkami. Přidala jsem ještě sušené banánové slupky (to vlevo vedle sazenic). Na kávovou sedlinu a vaječné skořápky jsem bohužel zapomněla. A potom kompost (kupovaný, na zahradě je ho ještě málo a nestačí) a sazeničky bazalky. Ještě by to chtělo kamínky na mulčování, ale to až později.
Jarní mrazíky
Na jarní mrazíky můžete nejlépe využít přenositelnosti nádob a schovat rajčata na dané dny někam dovnitř do tepla. Chlad škodí i v době květů, které mohou předčasně opadnout a dočkáte se jen malé úrody. Pokud je květináč hodně těžký, můžete rajčata zkusit proti jarním mrazíkům zakrýt sklenicí (to lze jen, dokud jsou sazenice ještě hodně malé).

Do základu v květináči se hodí přidat drcené skořápky od vajíček. A proti mrazíkům lze vytvořit mini skleníky ze sklenic. (Zdroj obrázků: http://girlonbikewrites.blogspot.cz/ a http://gardeningjones.com/)
Péče o rajčata
Základem péče o rajčata je potom zalévání a snaha udržet listy v suchu. Rajčata jsou samosprašná, ale pokud se bojíte o dostatečnou úrodu, můžete na květy občas poklepat. Pokud rajčata přihnojujete, nepřežeňte to s dusíkem, pouze by vytvářela hodně listů, ale málo plodů. Někdy je vhodné rajčatům doplňovat hlínu ke stonku, neboť z něj vytvářejí další kořeny a podpoříte tím zdravý růst rostliny.
Nejpozději začátkem srpna rostlinu nahoře zaštipněte, aby více nerostla, plody, které by takto vytvořila, by již u nás nestihly dozrát. Co se týká vyštipování zálistků, to je nafoceno například zde: http://www.rajcata.com/zastipovani-rajcat/.


Odkazy
Rajčata ze skořápky: http://permazahrada.cz/rajcata/
Semenaření a článek o divokých rajčatech: http://www.potravinovezahrady.cz/rajce-divoke-pestovani-vyuziti-a-semenareni/
Komplexní článek: http://www.semena-rostliny.cz/blog/28-jak-pestovat-rajcata
O předpěstovávání: http://www.zahradaapriroda.cz/pestovani-rajcat-ze-seminek/
Postup na pěstování rajčat v pytlích: http://blog.utrikocekmodroocek.cz/2013/04/rajcata-okurky-v-pytli.html

Ostružina Black Jewel nám nechutná

$
0
0
Tak a je to tady. První rostlina půjde ze zahrady pryč jen kvůli tomu, že nám nechutná a tudíž ji nahradíme chutnější variantou. Jde o ostružiník s hezkým názvem "Black Jewel" (černý klenot), který jsem si koupila ze Starých odrůd. Měla jsem ji tam kvůli tomu, že jde o hodně ranou odrůdu a velmi odolnou odrůdu. A taky, že byla – zralé plody jsme sklízeli už hned koncem června v době jako maliny. Plodů bylo hodně i na malém výhonu, který jsme skoro ani nezalévali, ale trvalo dva roky, než ostružina zaplodila (prý totiž rodí až na dvouletém dřevě). Je prý i velmi dobře mrazuvzdorná. A vypadala velmi pěkně, nedivím se, že ji lidi označují jako "černou malinu", právě tak totiž vypadala (a taky je někdy označována jako "ostružina Bristol").

Nahoře jsou fotografie z webů prodejců: http://www.kotvicnikovafarma.cz a http://www.stareodrudy.org/. Vlastní fotografii ostružiny na rostlince jsem nestihla, otrhali jsme ji dřív, než jsem fotila. Až dole je naše fotodokumentace úrody z toho dne – Black Jewel jsou tam ty malé matné hodně bobulkovité plody víc vpravo (vlevo jsou moruše). Alespoň je vidět, jak byly maličké v porovnání s rybízem a srstkami.
Jenže tyto všechny parádní vlastnosti jsou nám na nic, když nám nechutná. Už chápu, co prodejci myslí slovem "aromatická", neboť tahle ostružina v sobě měla takovou divnou příchuť. Prostě chuťový podtón, který nám s manželem vůbec nesedl. Do míchaných ovocných nápojů s ostatním ovocem by to nebylo špatné, na vícedruhový džem asi taky ne, ale na "uzobávání" za čerstva nebyla nic moc. Tak snad budeme mít štěstí s jinými odrůdami ostružin.

Srpen – co dělat na zahradě

$
0
0
Co můžete dělat na zahradě v srpnu?
  • Je možné v zahradě na dece pozorovat "padající hvězdy", meteorický roj Perseidy je možné sledovat až do 24. srpna, nejvíce meteorů by mělo být vidět kolem 13. srpna.
  • Na zahradní domácí letní kino už nemusíte čekat do 11 hodin, stmívá se dříve. Stačí vám jen projektor, reproduktory, natažené prostěradlo a hezký film.
  • Pokud máte ohniště, můžete si opékat špekáčky. Není to sice nezdravější, ale s kytarou, špekáčkem a čerstvým chlebem u ohně je večer krásně. Nebo na ohni zkuste vařit v kotlíku, například Sklenský kotlíkový guláš od Maryny.
  • Už dozrávají ostružiny, skvělé jsou jen tak nebo do jogurtu.
  • Můžete si plně vychutnávat zeleninu ze zahrádky. A do prázných míst ještě vysázet či vyset polníček, špenát, ředkvičky a kapustu. Případně lze na prázdná místa zeleninové zahrádky set svazenku, kterou zbožňují včely a lze ji použít jako zelené hnojení.
  • Lze sklízet ovoce, první letní jablka i hrušky, i některé ranné hrozny, dále švestky, mirabelky. Ze spadaných plodů můžete sušit křížaly nebo vyrábět džemy. Ale plesnivé plody vyhazujte.
  • Usušte si bylinky, koření i případné hříbky "ulovené" v lese.
Sušení bylinek podle blogu http://nolimitsnana.hubpages.com.
  • Nezapomenout doplňovat ptačí napajedla a koupátka, aby ptáci i hmyz ve vedrech nežíznili a nepouštěli se zbytečně do ovoce,
  • Některým jehličnanům nemusí svědčit přílišná horka, proto je párkrát šetrně a ve vhodnou dobu zalejte ke kořenům.

Na co určitě zapomeňte:
  • na zalévání studenou neodstátou vodou a navíc přes poledne, rostlinky byste takto spálili (více v článku Pravidla zalévání),
  • na časté sečení trávníku, v případě slunného a teplého července by na trávníku zbyla akorát vysušená místa.



Možná by vás také zajímalo:
Práce na zahradě.
A nechcete raději zábavu?

Letošní zahradní bilancování

$
0
0
Od loňského jara se toho vlastně nejvíce událo na podzim. To jsme založili jezírko, vytvořili hadník a navíc znovu zasadili hrušeň Dicolor (po pěstebním neúspěchu), dvě maliny, co se neujaly, a medvědí česnek. Na jaře jsme měli poněkud jiné starosti, takže zahrada šla stranou. A právě v té době jsem naplno ocenila, že jsme se rozhodli pro koncept "přírodní" nebo "eko" zahrady.
Jezdili jsme na zahradu jen jednou za pár týdnů a většinou jsme se na ni stihli akorát tak podívat a sem tak něco sklidit (například ten medvědí česnek). Na střih stromků nebyl čas a ani jsem neměla v plánu nic moc stříhat, jen jeden konkurenční výhon u višně. Živý plot z buků a plot z dřišťálu jsem nestříhala vůbec. K mému údivu se nakonec objevilo i několik fialek, takže to sázení semínek přece jen nebylo marné, jen jsem musela nějaký ten čas počkat.
Konečně vyrostlo ze semínek i pár fialek. A hned je něco způlky snědlo. Višeň krásně kvetla, plody ale nakonec nemáme žádné.
Zalívat jsme skoro nestíhali, jezírku se taky párkrát hodně snížila hladina, než jsme jej doplnili. Jen jeden den si našel manžel čas a udělal mini jezírko u naší druhé spirály a jednu malou zídku u kompostu.

Nahoře je čerstvě založené mini jezírko u druhé spirály, které snad brzy zaroste mátou. Tak jako to z minulého roku, které je vidět na dolní obrázku.

Manžel přidal i další kamennou minizídku, na zahradě se v nich totiž líbí ještěrkám. Máme tam krásné zeleno-hnědé jedince.
Zahrada hodně ožila. Kromě pestré sestavy všech různých pavouků už v ní bydlí i ještěrky (kvůli nim přidáváme kamenné zídky), na jaře jsme tam slyšeli kuňkat žábu, přilétají vážky z okolí a po zeleném jezírku se prohánějí takové ty vodoměrky.  Máme tam ale i několik nových mravenišť a bohužel se opět pustili do naší sladké hrušně a nasadili si tam svoje mšice. Neměla jsem moc čas s nimi nějak bojovat, ale hrušeň se zatím drží a žije. V "mrtvém dřevě" v živém plotu už bydlí i nějací brouci tesaříci, vyfotit se mi je ale nepodařilo.
Také už mám konečně základ pro můj "koberec" z lesních jahod pod malinami a ostružinami. Chci, aby tam jahodníky zastínily půdu a tvořili pěkný podrost na okraji. Tak jako to ostatně dělají i v přírodě. Snažila jsem se vypěstovat si lesní jahody ze semen, šlo to celkem dobře, ale po vysazení na zahradu neměli šanci, když jsem je nemohla třeba dva až tři týdny zalít. Letos se mi poštěstilo koupit sazenice lesních jahod přímo v zahradnictví. Vzala jsem jen tři, byl to rychlý a malý nákup. Počítám s tím, že se mi postupně rozrostou, a další rok opět o kus dál založím další malinkou oblast jahod.

Sazenice lesních jahod se mi nakonec podařilo koupit. Jahůdky byly dost malé, ale krásně voněly.
Nečekala jsem, že budeme tak brzy po zahradě požadovat, aby to zvládla sama téměř bez našich zásahů. Ale rostliny to zvládly, klobouk dolů, většina jich stále žije. A dokonce jsme sklízeli úrodu. Nakonec ten "přírodní" styl zahradničení předčil všechna moje očekávání. Jen samozřejmě zahrada vypadá pro sousedy a kolemjdoucí poněkud zanedbaně, ale to se změní až časem, až tam postavíme dům a budeme bydlet.




Zahradní dobroty babího léta

$
0
0
Pamatuji si, že od půlky srpna do sklonku léta toho doma plodilo v zahradě nejvíc. Už konečně plně plodila všechna rajčata a papriky sázené až po zmrzlých, teta nosila obří cukety, se kterými jsme nevěděli, co dělat, a zrála letní jablka, broskve, ostružiny. Prostě úroda, jak má být. Rozdělila jsem si ty svoje letní pinterestové nástěnky s dobrotami právě na léto a babí léto. 
Jako malá jsem třeba rajčata vůbec nejedla a tak jsem často jen přihlížela, jak se některá hezká nechávala dojít na okně a jak babička i maminka trávily ve vedrech dlouhou dobu u sporáku, aby výsledkem byl domácí kečup, domácí čalamáda z rajčat a směs rajčat a paprik do těstovin, zatímco vonělo lečo pro dědečka a tátu z kuchyně. To jsem mimochodem taky nejedla. Začala jsem je jíst až někdy v 26 letech po tom, co zavonělo z vedlejšího bytu z paneláku. Teprve v té době jsem na ně dostala chuť. Teď už si umím čerstvá rajčata z balkonu vychutnat i v salátu panzanella nebo v ratatouille. 

Nahoře je ratatouille (z blogu Culinarita) a dole panzanella podle pana Cuketky (zdroj obrázku: http://www.cuketka.cz/) a lečo podle Gurmánky (zdroj obrázku: http://www.gurmanka.cz/)
Cukety jsem z mládí moc neznala, co se týká chuti. Jen jsem viděla, do jak enormní velikosti dokážou dorůst. Pár obrovských jedinců se mamka snažila nějak upravit do podoby chutného jídla, ale většinou cukety skončily se sýrem, šunkou a v trojobale osmažené, nic, co bych chtěla někdy opakovat (bylo to navíc hodně pracné). Gurmáni vědí, proč chtějí malé baby cuketky do salátů, pomazánek, na chipsy a přerostlé kusy tak akorát do mixované polévky nebo placiček. Jenže sežeňte někde malé cuketky! Je to téměř nemožné, všude se už prodávají velké kusy, i proto se těším, až je budu pěstovat na zahradě a trhat je ještě maličké.
Konec prázdnin byl u nás doma ve znamení dědových ostružin. Zabíraly dvě osluněné stěny kůlny a měly obrovské sladké plody. Někdy musím od dědy zjistit, jak se mu podařilo, že tak skvěle plodily. Babička je zavařovala a dávala do knedlí a buchet, zatímco my, děti, jsme je jedly přímo při sbírání z ruky do pusy, byly neskutečně dobré. Na další ovoce – průsvitně žlutá letní jablka mám dobré vzpomínky (mňam, byly skvělé jen tak i v přesnídávce) i horší vzpomínky. To, jak jsme je se sestrou musely sbírat už potlučené a nahnilé ze země a nenechat se píchnout od vos, které se do nich zavrtávaly. Rychle se kazily.

Vlevo je skvělý broskvový šumivý nápoj podle Apetitu (zdroj obrázku: http://www.apetitonline.cz), vpravo nahoře pudinkový dort z letních jablek podle Apetitu (zdroj obrázku: http://www.apetitonline.cz/) a dole ostružinová limonáda s levandulovým sirupem od blogerky Lucie (zdroj obrázku: http://delicious-blog-lucie.blogspot.cz/).
Broskve doma taky bývaly, tak nějak se je dařilo i nedařilo pěstovat na teplém chráněném dvoře. Možná se do jejich pěstování nakonec taky pustím, byť je to náročné, protože ty opravdu zralé broskve, ze kterých člověka nebolí břicho a nepálí žáha jako z těch z dovozu ze supermarketu, za to stojí. Dostali jsme pár skvělých broskví od sousedky z vesnice a syn se po nich může utlouct, jak mu čerstvé broskvové pyré chutná.

Všechny zajímavé dobroty babího léta si postupně ukládám do nástěnky na Pinterest: http://www.pinterest.com/zahrada/dobroty-ze-zahrady-bab%C3%AD-l%C3%A9to/

Jaké dobroty si ze zahrady koncem srpna a v září děláte vy?

Zahrady jako luxusní obrazy

$
0
0
S kočárkem často jezdím po ulicích ve městě i na vesnicích. A co jiného byste od blogerky, která píše o zahradě, čekali, než že nestydatě nakukuji přes ploty lidem do zahrad. Některé jsou hezky schované za brankami a v zeleni a člověk může jen fantazírovat, jestli tam mají posezení, gril, zeleninovou zahrádku nebo záhony plné květin. Některé jsou zarostlé, některé zelenina, kam se podíváš, některé mají příběh a duši a hodně jim to sluší. Pak je ale pár, které ukrývají spíš smutné povídání.

Obvykle jsou to právě ty hodně okaté, u drahých domů, na obrovské ploše, na kopci či stráni. Jejich majitelé si je nechávají udělat na klíč, přijedou velká auta a vyskládají trávníkové rohože, vzrostlé stromy, položí zavlažovací systém a zprovozní solární sekačku. Stromy a keře jsou seskládané přesně tak, aby z pohledu z okna vytvořily malebný obraz. Kameny a jehličnany tvoří základní motivy, které jsou stejné v zimě i v létě, pár kvetoucích keřů a trvalek se postará o barevnost v průběhu roku a zbytek zabírá zelená vodní plocha, někdy předělená bazénem s krytem. Jejich předzahrádky jsou přehlídkou módních rostlin ze zahradnictví a lze podle nich odhadovat, kdy byl dům vystavěn (to, jestli frčely zrovna převislé moruše, katalpy nebo levandule, nebo stříbrné smrky či magnólie). 

A co, že je na takových luxusních obrazech vlastně smutného? To, že do zahrady potom nikdo nechodí! Nikdy nevídám majitele těch zahrad, že by si na zavlažovaném a skvěle posečeném trávníku rozprostřeli deku a opalovali se. Nevidím jejich děti, že by si tam hrály s míčem. Levandule v předzahrádkách jsou teď suché, svěšené, netknuté, nikdo si je nestříhá do vázy, ani do voňavých pytlíčků do skříně. Když kvetly pivoňky, tak je majitelé nechali úplně zeškaredět a zavadnout, měla jsem sto chutí zazvonit a těch posledních pár si od nich odnést do vázy, nebo jim trhat lísky a rozhazovat kolem, jako jsem to dělala jako malá holka. Jejich moruše jsou neotrhané, mám pocit, že ani nevědí, že si pěstují jedlou chutnou rostlinku. Nevidím tam nikoho grilovat. Nemají lavičky před vchodem, aby si mohli jen tak posedět. Na drahých oblých ozdobných kamenech se nikdo neopaluje. Nepěstují ovocné stromy, aby mohli jít dětem utrhnout vlastní jablko, třešeň či hrušku. Nevidím je, že by šli fotit větvičky jehličnanů pokryté jinovatkou. 

Prostě jejich zahrady jsou jen a jen smutné drahé obrazy, které doplňují nábytek drahého domu. A tak já dělám vše pro to, abych měla opravdovou zahradu a ne jen pouhopouhý obraz. Stejně, jako to vidím v pár malých zahrádkách, jejichž majitelé si sice nemohli dovolit koupit obrovský pozemek, ale umí si s chutí užít i ten malý prostor, který k dispozici mají. 

Ilustrační obrázek ze zahradou z http://www.gapphotos.com/.


Září – co dělat na zahradě

$
0
0
Co můžete dělat na zahradě v září?
  • Užívat si babí léto a příjemné večery na zahradě, posezení s přáteli.
  • Péct brambory v ohni, ať již svoje domácí nebo kupované. Ideálně je zabalit do alobalu a až budou, tak je podávat se solí a trochou másla.
  • Baštit na terase první hruškový koláč a jablečnou žemlovku spolu s horkou čokoládou. A nebo jiné dobroty babího léta a podzimu.
  • Dozrávají vlašské ořechy. Zkuste je ještě s měkkou slupkou, která lze snadno loupat. Delikatesa. A ze skořápek můžete udělat lodičky se svíčkami a pouštět na jezírku či v lavoru.
Zdroj obrázku: http://www.kokokokids.ru/
  • Také se červenají šípky u růže svraskalé nebo šípkové. Můžete si je nasušit na čaj. Také se z nich či z jeřabin dají vyrábět s dětmi "korále" a "zvířátka". Inspirujte se například v článku Vyrobte si s dětmi fantastické dekorace z darů lesa.
  • Sklidit bazalku a vyrobit si báječné pesto.
  • Můžete si vyrobit draka nebo si nějakého pěkného třeba i koupit a jít jej pouštět.
  • Vlaštovky se už houfují na odlet do teplých krajin, je hezké je pozorovat.
  • Měli byste ještě jednou přehodit kompost, aby lépe zrál.


Možná by vás také zajímalo:
Práce na zahradě.
A nechcete raději zábavu?


Čtení na víkend pěstování brambor

$
0
0
(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)
Jak já jsem pěstování brambor neměla ráda. A stále nemám, na zahradu je neplánuji. Tedy ne tak, jak jsem je znala – v řádcích s nutností okopávání a pak rozorání celé zahrady, aby se k nim člověk dostal. Možná si zasadím maximálně jednu až dvě rostlinky keřkovských rohlíčků do pytlů. Nic víc. Stejně mi to ale nedalo, abych se nepodělila s různými metodami pěstování brambor, na které jsem při brouzdání internetem narazila:
  • Pěstování brambor v dírách v kartonu a pod slámou podle blogu Filfil a jiné paprikyhttp://filfil.blog.cz/1403/zasadili-jsme-brambory. Netřeba je takto okopávat a udrží si více vláhy.
  • Podobný návod na pěstování pod slámou je na stránce: http://leva-net.webnode.cz/ Brambory se rozloží na zem a pokryjí slámou (minimálně 20 cm vrstva), kde hodně fouká, tak se ještě položí na slámu pár prken na zatížení. A pak se jen sklidí. Stále nechápu, kde je nějaká nevýhoda a proč se tento postup nepoužívá hromadně na vesnických zahradách. Dědu už na to asi nepřesvědčím, ale je to škoda, ubylo by mu spousta práce.
  • Nevíte, kam s posečenou trávou a kompostér je na ni malý? Ideálně ji dávejte někam na hromadu na místo, které není tolik na očích, a pěstujte v trávě brambory podle návodu z Receptů prima nápadů: http://www.receptyprimanapadu.cz/. Prý to má odradit i hryzce. A po sklizni máte základ zkompostované hmoty do vyvýšených zeleninových záhonů. Trochu jinak popsáno je to i tady: http://www.hajany.com/. A pozor, nepůjde to v té řezance z moderních sekaček, která je na padrť, ta totiž hned hnije a brambory by shnily s ní.
  • Máte spoustu ořechového listí, které nemůže na kompost (kvůli špatnému rozkladu i vlivu na pěstované rostliny)? Pěstujte v něm brambory, tak jak to udělal pan Marek v článku: http://hobby.idnes.cz/.
  • Pěstování v sudech, pytlích a nádobách mne láká. Jeden dva pytle na zahradě někde v rožku snesu. Moc článků jsem k tomu nenašla, něco tady: http://www.nasenavody.cz/ a něco tady: http://www.hajany.com/, zkusím časem kouknout, co se píše i ve světě a sepsat o nich článek.

Jak si vypěstovat batáty na zahradě

$
0
0
První setkání s batáty nebylo zrovna ideální. Koupila jsem si je v obchodě, udělala z nich kaši po vzoru kaše bramborové a nechutnala mi. Byla sladká. Dalo se to podle názvu ("sladké brambory") čekat, jen já to tak nějak nečekala. Ale dala jsem jim ještě šanci, zkusila pár jiných receptů a popravdě teď je doma jíme snad častěji než klasické brambory. Jenže jsou docela dost drahé, a tak jsem si řekla, že se kouknu, jestli by se pár hlíz nedalo vypěstovat i na zahradě. Nemyslím zásobu na půl roku, vždyť ani nemáme sklep, ale spíše pár hlíz na podzim na chuť a přilepšení.

V našem podnebí se batáty dají pěstovat jen podobně jako rajčata – vysadit ven, až pominou jarní mrazíky. Mráz jim totiž rozhodně nesvědčí, i když asi existují druhy (Dioscorea batatas), které to do určité míry v půdě u nás zvládnou (dle diskuze http://diskuse.nachvojnici.cz/). Obdobně jako rajčata potřebují solidní dobrou půdu, vyhřátou, a zalévat. A sklízet až na podzim, když rostlině ovadnou a zaschnou listy (prý pro lepší chuť je dobré je ještě 10 dní nechat v suchu a teple, aby byly sladší a lepší). Mně se ovšem ještě zamlouvá, že jde o docela pěknou poléhavou a "rozlezlou" rostlinku s hezkými listy a půvabnými květy, však se podívejte:

Batáty jsou docela pěkné krásky, rozhodně nezapřou svůj původ z rodiny svlačců. Pěstují se i jako okrasné s různě panašovanými a světle zelenými listy. (Zdroj obrázků: http://www.raisedurbangardens.com/, http://www.pinterest.com/http://www.raisedurbangardens.com/ a http://www.pinterest.com/)
Tyhle sladké brambory prý do Evropy přivezl samotný Kolumbus 100 let před bramborami, které známe. Ale název "sladké brambory" je dost zavádějící, používá se totiž i pro "jam", což je rostlina z úplně jiné čeledi (Dioscorea) a s jinými vlastnostmi, nebo pro maniok, což je také úplně jiná čeleď (Manihot esculenta). A navíc s bramborami batáty nemají nic společného (brambory jsou z čeledi lilkovitých, batáty z čeledi svlačcovitých).  A proč vlastně tato laická biologická vsuvka o původu a názvu? Píšu ji sem, neboť potom na internetu najdete různá upozornění, že batáty prý obsahují solanin (ne, to si je někdo plete s bramborami). Nebo je prý celá rostlina hodně jedovatá, jako maniok (taky ne tak docela). Jiní (často tzv. vitariáni) zase bez obav nabádají ke konzumaci syrových batátů, což ale taky není dobrý nápad, neboť syrové batáty obsahují kyanogenní glykosid, který se ničí až právě tepelnou úpravou (díky Standa von Königgrätz z diskuze na http://www.zahrada.cz/ za informaci a odkaz na článek). No, raději při pěstování batátů pozor na řeči prodejců hlíz, kteří s klidem ke konzumaci syrových batátů taky občas nabádají.

Sazenice batátů (Ipomoea batatas, česky povijnice jedlá) se dají sehnat prý už u nás, měli by je mít v zahradnictví Kruh (za 69Kč) a v některých kamenných zahradnictví. Ale prý se dají vypěstovat i ze zakoupené hlízy, pokud nebyla chemicky ošetřena či upravena proti klíčení. Což já třeba nemám ani ponětí, kupuji je obyčejně v obchodě a k bio batátům (ze kterých by to mělo jít) jsem se tedy ještě vůbec nedostala.

Vlevo naklíčený batát umístění na teplém místě (zdroj obrázku: http://down---to---earth.blogspot.cz/), vpravo postup podle blogu http://www.outlawgarden.com/2012/04/25/grow-your-own-sweet-potatoes/)
Ze zakoupené hlízy prý stačí (nepoškozený a pěkný) batát mít na jaře doma na teplém místě a až vyraší výhonky, tak jej zasadit do květináče. Poškozený batát prý nevyklíčí. Jiní batát rozpůlí, vloží do misky s vodou, aby byl napůl ponořený a dají jej k oknu na slunce, pak stačí jen pravidelně udržovat vodu na stejné hladině a čekat. Ještě se na internetu dají najít takové komplexní umístění nařezaných batátů párátky do sklenice s vodou, ale autorka blogu http://www.outlawgarden.com/2012/04/25/grow-your-own-sweet-potatoes/ tvrdí, že to není vůbec potřeba.

Potom už stačí naklíčené rostlinky udržet doma v teple (klidně už předpěstované v květináči) nejlépe na slunném parapetu a až pominou jarní mrazíky, tak je zasadit ven na slunné místo do dobré půdy. Způsoby pěstování se taky celkem liší, prostor pro experimenty tu rozhodně je. Někteří batáty pěstují klasicky v půdě jako brambory v hrůbcích, jiní jen v půdě zamulčované slámou. Někteří je používají v zeleninových polykulturách na pokryv půdy k jiným plodinám. A spousta návodů volí pěstování v dostatečně velkých nádobách třeba i na terase (ale mají menší výnosy). Ve všech případech je ale důležitá pravidelná zálivka a hodně slunce.

Shora zleva: batáty klasicky v půdě v hrůbcích (zdroj obrázku: http://gardenharbor.hubpages.com/), batáty v zeleninové polykultuře slouží jako hezký pokryv půdy, na dřevěné treláži kolem nich se pnou fazole (zdroj obrázku: http://www.pinterest.com/pin/280067670548999902/), batáty lze mulčovat slámou (zdroj obrázku: http://down---to---earth.blogspot.cz/) a nebo pěstovat v nádobách (zdroj obrázku: http://www.outlawgarden.com/).
Kdo má sklep, prý se dá uchovat potom i vlastní sadba hlíz v písku právě ve sklepě. A pozor prý na batáty dovážené z USA, prý mají nějakou chorobu, takové krupičkování listů.

Na jaře si asi zkusím pěstovat jednu rostlinku na balkoně v nádobě a uvidím, jak to půjde. Zatím se pustím jen do testování dalších receptů na dobroty z batátů. Pár příkladů na zajímavá jídla dávám zde (většina je z blogu Delicious blog od Lucie):

Články a diskuze k tématu:
http://botanika.wendys.cz/cizi/rostlina.php?93
http://www.magazinzahrada.cz/rostliny/sladke-brambory-neboli-bataty-na-taliri-ale-i-na-zahonu.html
http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/bataty-sladke-brambory-recepty-a-pestovani/
http://www.zahrada.cz/forum/brambory/bataty-259943/

Růže svraskalá – nenápadná pichlavá kráska

$
0
0
O svraskalé růži (Rosa rugosa) jsem se poprvé dozvěděla ze stránky webu pana Svobody a později i z jeho knihy o ekozahradách. A musím uznat, že pan Svoboda píše velmi dobře, na zasazení této růže na zahradu mne texty rozhodně zlákaly. Dokonce se mi tak zalíbila, že jsem úplně pozapomněla na praktickou stránku věci a troufale jsem tuhle pichlavou růži zasadila hned vedle kompostéru, kam hodlám denně chodit. No, uvidím, jak moc mi budou nebo nebudou ty drobné trny vadit.


Samozřejmě mám jako asi každá žena v oblibě i ty klasické krásné růže, které plní květinářství a které neodmyslitelně patří k romantickým okamžikům nejednoho vztahu. I toho mého. Krásně voní, krásně vypadají, sousedka jednu takovou úžasnou růži pěstuje na zahradě a nemůžu projít kolem, aniž bych si přivoněla. Ale na naši zahradu klasické růže neplánuji. Ani ty stolisté, které zbožňovaly naše babičky, ani moderní anglické či irské, ani popínavé, jaké má moje mamka, ani roubované stromkové, ani skalkové. 
Jednoduše je s nimi dost starostí, musí se opečovávat a myslím, že budu mít dost starostí s opečováváním zeleniny, natož ještě květin. Mému vkusu většina klasických růží nevyhovuje, protože jako celek nevypadají tak pěkně. Svraskalá růže je pěkným keřem i v době, kdy nekvete, a na podzim ji zdobí velké červené šípky a pěkně žluté až žlutooranžové listy, v zimě je půvabná s jinovatkou či námrazou.
Svraskalá růže má své kouzlo i na podzim, často se používá do živých plotů k silnicím, protože velmi dobře snáší zasolení. Ukázky krásným obrázků této růže pochází ze stránky http://www.gapphotos.com/
A už se těším na šípkový čaj, který si z ní uvařím. Zatím mám na zahradě jen čtyři zavalité šípky o velikosti ředkviček. Ale na hrníček čaje na podzimní nachlazení to snad stačit bude, nejspíše je usuším jen v celku (ale déle se pak louhují), na správné zpracování šípků a odstranění chloupků a té vrstvičky, co obaluje semena, si ještě netroufám. O tom budu psát nejspíš až tak někdy za rok.

Jedlé jsou i její listy, obvykle se kandují v cukru, ale myslím, že se mi podaří časem najít a zkusit i pár dalších receptů, jen co se poperu s překlady z jiných jazyků. Zatím jsem byla ráda, že jsem si užila jejich vůni, než mi je rozfoukal silný vítr, který na zahradě máme.

Tak tyto recepty mám v záložkách na vyzkoušení: šípková marmeláda z růže svraskalé (zdroj receptu a obrázku: http://gastronomicavolante.blogspot.it/), růžový cukr (zdroj receptu a obrázku: http://pinkcake.blox.pl/), jahodovo-růžový sorbet (zdroj receptu i obrázku: http://gronaskafferiet.se/) a peprmintové bonbony z okvětních lístků růže (zdroj receptu a obrázku: http://thenerdyfarmwife.com/).
Jen pokud se už těšíte, až si z šípků něco uvaříte, tak pozor na plnokvěté odrůdy svraskalé růže, u těch se šípků nejspíše nedočkáte. A počítejte s tím, že odnožuje zespod keře, právě proto je ideální do živých plotů, neměla by vyrůst více než 1,5 metru. Prý pěkně zpevňuje svahy a snáší zimní solení silnic a chodníků.

Naše malá úroda roku 2014

$
0
0
Chci si zde na blogu vést každý rok krátká shrnutí, co nám zahrada byla schopna poskytnout. Zatím je toho málo, jak minulý rok, tak letos. Především, když letos ani nebyl čas něco sázet a set a o zahradu se více starat. O to víc mám radost z každé drobnosti.


Co jsme tedy sklízeli?
  • dva svazky listů z medvědího česneku, snědli jsme jej jen tak na chlebu s máslem či sádlem,
  • 4 mísy jahod, tentokrát byly velké, ale poněkud kyselé, trhali nám je především sousedé a těch pár, co bylo sladkých, dostal syn do příkrmu,
  • malá hrst lesních a měsíčních jahod,
  • 6 mini moruší tak akorát synkovi na ochutnávku,
  • alespoň tři nebo čtyři misky angreštu, stačilo to jak manželovi na chuť, tak synkovi na příkrmy, angrešt zbožňuje,
  • pár hrstí báječných malin, taktéž pro syna,
  • pár hrstí ostružin a to jak Black Jewel, která nám nechutnala, tak i nějaká neznámá odrůda od mého dědy,
  • trochu černého rybízu na domácí limonádu a bílého rybízu na chuť,
  • dvě hrsti sladkých mini hrášků, které jsou teď schované v mražáku pro synka,
  • rozmarýn, tymián, oregano a saturejka do grilovaných ryb a dva lístky jahodové máty do nápoje.
A to nepočítám...
  • několik rostlin brambor, které samovolně vyrostly v kompostu (neměli jsme čas jej přehazovat :-) ),
  • pár bobulí muchovníku – nestihli jsme je sklidit,
  • asi tři hrsti plodů aronie, taktéž jsme je nestihli sklidit, jen ochutnat,
  • kontryhel na čaj, je ho málo, tak jsem jej zatím nesbírala,
  • pár šípků svraskalé růže, ještě jsem je do čaje nesbírala.
Ano, je vidět, že nejvíce naší úrody jsme dali našemu malému synovi jako malé ochutnávky. Jsem ráda za to, že jsme pro něj měli ty nejsladší plody v té nejlepší kvalitě.


Možná by vás také zajímalo:
Úroda 2013

Říjen – co dělat na zahradě

$
0
0
Co můžete dělat na zahradě v říjnu?
  • Mnohé stromy se už začínají barvit do žluta, červena či oranžova. Užijte si těch barevných listů a vyrábějte s dětmi dekorace, náhrdelníky, čelenky či lepené obrázky, podzimní věnce či miniherbáře. Inspirujte se článkem Jak využít podzimní listí nebo Podzim – žádná nuda aneb patero tipů co dělat!
  • Sklízet podzimní jablka a hrušky a uskladnit je ve sklepě. Ze záhonu lze ještě sklízet kapustu. Můžete trhat lískové ořechy, pokud už je za vás neotrhaly veverky, a sušit šípky na čaj.
  • Stále si můžete užít květiny ve váze, protože kvetou jiřiny, půvabné hvězdnice a chryzantémy.

  • Chybí vám na zahradě nějaký stromek či keř? Teď je ideální doba pro zasazení, stejně tak pro založení živého plotu či vysetí květnaté louky.
  • Pokud nemáte krmítko pro ptáky, tak je ideální doba na jeho výrobu.
  • Krásných dnů už je jen pomálu, je tedy čas sklidit posezení na terase, houpací sítě, zazimovat houpačky a další věci, kterým by mráz nemusel udělat dobře.


Možná by vás také zajímalo:
Práce na zahradě.
A nechcete raději zábavu?

Podzimní dobroty ze zahrady

$
0
0
U nás bylo podzimní období především obdobím jablek. Sklízela se ze stromů, skládala do bedniček a děda velmi dbal na to, abychom si nebrali hned ta krásná na jídlo a nechali je řádně uležet, což nás jako děti pěkně štvalo. A taky jsme se sestrou nesnášely sbírání nahnilých jablek do kýblů. I když jsme měli doma jabloní a jablek opravdu hodně, nikdy jsme nedělali mošt. Ten nám občas donesla na ochutnání teta, častěji než mošt však burčák, který jsme nepili. A tak jsem opravdový skvělý mošt ochutnala až loni na návštěvě u své kolegyně z práce. Zrovna plnila lahve moštu na zavaření, takže jsem jej měla čerstvý a skvělý.
Jablka, která by skladování nepřežila (trochu potlučená, ošklivější), děda sušil na "křížaly" a za dlouhých zimních večerů vždycky jeden papírový sáček křížal (jablečných i hruškových) rozbalil, nabídl nám a vyprávěl u toho příběhy z jeho mládí. My tak měli dost času poradit si s poněkud gumovými kousky křížal, které nešly ukousnout, nebo hrudkovitými křížalami z hrušek s kameničností. Ale stejně to mělo své kouzlo.
Jednou chci zkusit servírovat horký jablečný mošt přímo v jablečných pohárcích (zdroj obrázku a receptu: http://www.gimmesomeoven.com) a upéct si jablko plněné tvarohem podle Lucie (zdroj obrázku a receptu: http://delicious-blog-lucie.blogspot.cz/). Dědovy hruškové křížaly rozhodně nevypadaly tak nádherně jako na obrázku dole vlevo (zdroj obrázku: http://www.pinterest.com/). Hruškám to ještě sluší v receptu z Apetitu: Zapečené hrušky a ostružiny ve smetanovém krému (zdroj obrázku a receptu: http://www.apetitonline.cz/)
Kapitolou samou o sobě byly dýně. Na podzim ležely obří oranžové plody rozvalené na poli a pokud děda jen náznakem zavětřil špatné deštivé počasí, hned dostaly polystyrenové polštáře, aby neležely na zemi, a igelitové stříšky, aby na ně nepršelo. Bylo to docela komické. Večery po sklizni dýní potom patřily rodinnému krájení dýně na kostky. Taťka jako jediný člen rodiny schopný obrovským nožem tu dýni rozpůlit, vždycky začal, a my ostatní jen krájeli a krájeli a krájeli. A pak se zavařovalo, zavařovalo a zavařovalo. Já jsem pak zavařenou dýni vůbec nejedla, takže tahle bohulibá činnost nepatřila zrovna k mým oblíbeným. Naštěstí, babička myslela i na mne, a část dýní jsem pak vždycky tajně objevila schované v kůlně. Byly kandované – v bílé krabičce vyložené ubrousky a byly sypané jemným cukrem. Lepší lahůdku snad neznám. Až teprve nedávno jsem našla návod na jejich výboru – pěkně pracný a složitý – a musím tady ještě jednou říct "Díky babi!" a složit mé babičce poklonu.
Z dýně se zužitkovala i semena, děda je sušil a my děti pak chroupaly jen tak.

Dýni jsem se naučila pořádně jíst až díky receptu na dýňové lívanečky podle Maryny (zdroj obrázku i receptu: http://www.laskominyodmaryny.cz/) a na dýňovou polévku podle Lucie (zdroj obrázku i receptu: http://delicious-blog-lucie.blogspot.cz/). Do té doby jsem jedla jen a pouze kandovanou dýni, recept na její přípravu se mi podařilo najít na blogu Kláry z kopce (zdroj obrázku i receptu:http://conovehonakopci.cz/?p=66)
Na vlašské ořešáky jsem vzpomínala loni, kdy ještě ten náš šedesátiletý ořešák stál. Ale už je bohužel pokácený, táta jej sundal a zbořil přitom část střechy kurníku. Každopádně bílé vnitřky ořechů patřily k dalším podzimním lahůdkám. Také se mi jako dítěti poštěstilo jíst i brambory pečené v ohni a krátit si chvíle na poli při vybírání brambor tím, že jsem hledala lískové oříšky na okolních keřích lísek. Čerstvě vyloupané chutnaly nejlépe.

O bílých skvělých vnitřcích vlašských ořechů bez slupky psal pan Cuketka (zdroj obrázku i článek: http://www.cuketka.cz/?p=10696). Vpravo je vidět zářivý vnitřek brambory pečené v ohni (zdroj obrázku: http://tracnik.blogspot.cz/). No a samostatnou kapitolou jsou skvělé lískové ořechy a z nich dělaný domácí čokoládový krém i křupavý posyp horké čokolády (zdroj obrázků: http://www.emikodavies.com/ a http://thehealthyfoodie.com/chocolate-hazelnut-smoothie/)
Teď se chystám na spoustu dýňových receptů (pyré, pečená dýně jako příloha, varianty polévek, koláče), doma mám dnes 2 kila čerstvě nasbíraných lískových ořechů z bedýnky (museli jsme je dosušovat, byly hodně mokré, jak pršelo) a stůl plný papírů s recepty na domácí lískovo-čokoládovou pomazánku, dort z lískových ořechů či müsli tyčinky. A k tomu pár tipů na recepty z červené dýně a obrovský stoh receptů na koláče a dobroty z hrušek. Celkem jsem se s těmi podzimními plody rozjela. Jen zatím nejsou z mé zahrady, ale to chce čas a pečlivou přípravu na dobu, až budu sklízet dýně pěstované na kompostu, oříšky z obyčejných lísek i z té turecké a červenou řepu z vyvýšeného záhonu.
Zajímavé tipy na podzimní dobroty ze zahrady si jako obvykle vedu v nástěnce na Pinterestu: http://www.pinterest.com/zahrada/dobroty-ze-zahrady-podzim/

A bez jakých dobrot ze zahrady si podzim neumíte představit vy?

I užitečné rostliny umí být na podzim krásné

$
0
0
Kdouloň se barví krásně dozlatova.
(Zdroj obrázku: http://www.gapphotos.com/)
Když jsem plánovala zahradu, nechtěla jsem podzim podcenit. Přece chci krásnou zahradu nejenom na jaře, ale také v říjnu a listopadu právě na spravení nálady z pochmurného a chladného počasí. Hledala každý možný článek zaměřený na podzimní zahradu a doslova hltala každičké slovo. Byly tam doporučovány javory, okrasné trávy, okrasné jabloně a třešně, vilíny, ambroně, pěnišníky, přísavník, brslen či jedovatá škumpa. Sepisovala jsem si do seznamů a pak je postupně vyškrtávala, protože kromě své krásy na podzim mi nepřinášely nic jiného ve zbytku roku.
Tak nějak jsem se smířila s tím, že si podzim prozářím akorát hvězdnicemi. A pak přišel náš první podzim na zahradě a spadla mi brada úžasem. Aronie zářila takovou cihlově oranžovou barvou už z dálky, meruňka "Citronka" se vybravila do zářivě žluto-oranžové. Zezlátly listy moruše i svraskalé růže, zčervenaly listy muchovníku. Byla to parádní podívaná, škoda, že jsem neměla foťák s sebou.
Vzpomněla jsem si, jak vlastně hezky vypadaly v zahradě listy hrušní a třešní, když jsem byla malá. A tak jsem prohledala obrázky na internetu, abyste se mohli podívat, jak krásný podzim na zahradě vykouzlíte i jen s "obyčejnými" užitečnými stromky a keři:

Nahoře je vidět krásně zlatavá moruše (zdroj obrázku: http://www.pinterest.com/), vedle ní typicky zářivá třešeň u silnice (fotografie pochází z alba Podzim uživatele heleju na rajce.idnes.cz), dole vlevo září duhová hrušeň (fotografie pochází ze soutěže Barevný podzim ze stránky http://www.moje-rodina.cz/, autorem je Wykky, rok 2006 ) a vedle ní zlatavý myrobalán (fotografie pochází z článku pana Svobody http://rodovystatek.cz/ z jeho rodového statku).
Samozřejmě, tyhle užitečné stromy se nejlépe zabarví, právě když k tomu mají optimální podmínky. Tedy, když nastanou krásné slunečné suché a teplé dny, není větrno a zároveň jsou chladné suché noci. Naše (evropské) vlhké podzimní počasí tomu ne vždycky nahrává, a tak je jasné, že vysazení ozdobného javoru je na podzim sázkou na jistotu, on totiž nějaké ty pěkné barvy vždycky předvede. Já si ale dokážu počkat a radovat se z pěkných listů, i když to není pokaždé krása na dva měsíce. Když nic jiného, tak si alespoň pochutnám na dobrých plodech.

Nahoře je vidět duhové minikiwi, které mají v přírodní zahradě Hnutí Duha Střední Čechy, vpravo krásně zlatý kaštanovník setý, který prý u nás taky jde pěstovat (zdroj obrázku: http://www.gapphotos.com/). Dole vlevo krásně září červené listy muchovníku (zdroj obrázku: http://www.verdeepaesaggio.it/) a vedle něj se lehce začíná zabarvovat meruňka (fotografie pana Karla M. z roku 2006 ze stránky http://priroda.sdas.cz/).
A které stromy, keře a jiné jedlé a užitečné rostliny vám při troše štěstí a dobrém počasí prozáří podzim barvami?
  • Třešně, které obvykle září v alejích kolem cest jako červené drahokamy.
  • Moruše, které svou krásně zlatou barvou inspirovaly i Vincenta van Gogha k namalování obrazu (The Mulberry Tree, 1889).
  • Hrušně, které hrají červenozelenými tóny a pomalu každá větev trochu jinak.
  • Nashi hrušně, které se barví do pěkné žluté.
  • Aktinidie (minikiwi), které někdy zezlátnou celé v jeden okamžik, jindy se barví do červené i žluté postupně, záleží hodně na odrůdě.
  • Ostružiny, kde hraje prim zelená s červenou, obvykle se barví jen některé listy a třeba jen lemováním.
  • Meruňky, podle odrůdy jdou do lehce zelenooranžové, nebo zářivé oranžové.
  • Muchovníky, krásně červené stromy, jejichž ovoce se dá jíst.
  • Kanadské borůvky, které prozáří kdejaký kout tmavě červenými barvami.
  • Myrobalány, z jejichž plodů je výborný džem, září krásně žlutě.
  • Lesní jahody, kterým se občas zabarví nějaký ten list do červena a některé dostanou červené lemování.
  • Vinná réva, která se dle odrůdy zabarvuje žluté, přes červenou, až po rezavou.
  • Aronie, která je půvabně sytě červená.
  • Kdouloň, která krásně zezlátne a z jejíž plodů je výborné želé i marmeláda.
  • Broskvoň, jejíž listy jsou ve vrcholcích žluté a u stonků ještě zelené.
  • Kaštanovník setý, který by měl jít pěstovat i u nás a který září pěkně žlutě.
Nahoře vlevo je krásně zabarvená vinná réva (fotografie pochází ze stránky http://www.garten.cz), vedle je červenající se aronie (zdroj obrázku: http://plants.bachmanslandscaping.com/), dole vlevo jeden zbarevný lístek jahodníku (fotografie pochází z článku na http://www.ireceptar.cz/) a vedle ukázka dočervena zabarvených ostružiníků (zdroj obrázku: http://botanicwalk.blogspot.cz/2).

Založila jsem si na pinterestu nástěnku, která vzdává hold stromům, které kromě užitečných a jedlých plodů přinášejí na podzim i potěšení z krásných barev: I užitečné rostliny umí být na podzim krásné.

Články na podobné téma:
Barvy podzimu Ovocný jedlý les a okolí (Jaroslav Svoboda)
Barvy podzimu Tvrdý sad a okolí (Jaroslav Svoboda)
Barvy podzimu na užitkové zahradě (Pavel Chlouba)


Jak jsem hledala podzimní fialové polštářky aneb O hvězdnicích

$
0
0
Chodila jsem kolem nich celé léto, ale nevšimla jsem si jich. Až na podzim se vždy rozzářily a spravily náladu i v pochmurném dni. Takové fialově rozkvetlé nízké "polštářky" v jedné předzahrádce domku v Brně, květy jako kopretiny. Vypadaly přesně takto:


Teprve tak třetím rokem mi došlo, že to jsou trvalky a tedy ideální květina pro rozzáření podzimních dní i do naší budoucí předzahrádky. A navíc ve fialové barvě, kterou mám ráda. Nevím proč jsem vždy měla představu, že podzimní květiny jsou jen složitě pěstované jednoletky nebo takové ty choulostivé druhy, co musí na zimu do chladné místnosti v domě. Začalo tedy hledání, co že je to za pěknou květinu. Někdo mi radil název "listopadka", mamka prohlásila, že to jsou přece astry, jak to, že je neznám, když je pěstovala i moje babička. Jiný mluvil o podzimních kopretinách a někdo tipoval chryzantémy. Kdo máte zahrádky, už vám podle obrázku musí být jasné, že to jsou "astry" a pěstuje je kde kdo. Jenže když se budete po astrách pídit v zahradnictvích, tak získáte úplně jinou rostlinku – takovou jednoletou celkem náročnou "bambulku" s latinským názvem Calistephus chinensis. Konečně jsem pochopila, jak to s těmi astrami je, až s loňským podzimním číslem časopisu Venkov s styl, kde byl milý článek věnovaný hvězdnicím. Hvězdnice jsou totiž pěkné trvalky v mnoha různých odrůdách a mají latinské jméno Aster. A z toho vychází ty zmatky s astrami, "vytrvalými astrami", "drobnokvětými astrami" a podobnými názvy. To je ta půvabná květina, kterou jsem hledala. Navíc hezký český název "hvězdnice" se mi osobně zamlouvá mnohem více, než astry.

Některé odrůdy hvězdnice křovité (Aster dumosus) jsou pěkně nízké, některé trošku vyšší. (Zdroje obrázků: album uživatele czechgangsta na http://czechgangsta.rajce.idnes.cz/http://www.garten.cz/foto/cz/9961/, https://shop.afterbuy.de/ a http://plantsgallery.blogspot.cz/)
Stačilo pak jen vyloučit všechny odrůdy, které jsou vysoké (mohou být až dvoumetrové) a které jsou jarní nebo letní. Nakonec mi zbyla ve výběru už jen nízká hustá hvězdnice křovitá (Aster dumosus) a různé její varianty v odstínech fialové, růžové i bílé:
  • Fialové: vyšší kopretinový Blauer Zwerg s výrazně žlutým středem; hustý nízký Mittelmeer s dlouhými okvětními lístky;  a pěkně hustá a výrazná Blaue Lagune. Dále se ještě dají sehnat Prof. A. Kippenberg, Lady in Blue a Woods Light Blue
  • Růžové: skoro kopretina s velkým středem Newstars Final Touch, světlá staro-růžová Anneke, na každé fotce jinak růžová Herbstgruss vom Bresserhof, velmi sytě růžovo-červená Jenny, kompaktní sytě růžový polštářek Rosenwichtel,  hustá a sytě růžová Starligh  či starorůžová, jemná a spíše nevýrazná Wood´s Pink. Dále se ještě dají sehnat Peter Harrison,  Kassel, Alice Haslam, Dietgard Rosa a Tina. 
  • Bílé:nenápadné jemné bílé "kopretinky" Schneekissen, husté s velkými květy Niobe a jemné tenké Kristina.
Hvězdnice jsou mrazuvzdorné trvalky, některé více choulostivé, některé trochu méně. Obecně všechny trápí padlí (moučnaté bílé povlaky), všechny hodně chutnají slimákům a některé je lepší na zimu chránit před holomrazy chvojím. Rostou a dobře kvetou jen na slunci a nesmí jim koncem léta chybět vláha (rozhodně se doporučuje je mulčovat), daří se jim lépe v půdě s příměsí vápna. Takže to není úplně rostlinka typu "zasadím a nechám žít". Sama jsem jich pár zkoušela jen tak zasadit a nestarat se o ně, ale udusil je plevel či uschly.
Ještě jsem se při hledání odrůd pídila po těch nejmenších a nejnižších druzích, které udělají opravdu pěkné nízké husté polštářky. A zjistila jsem, že výška v centimetrech uváděná u popisu rostliny se prodejce od prodejce diametrálně liší. Nakonec jsem na nějakém diskusním fóru objevila tu hlavní podstatu, majitelky tam ty keříčky po odkvětu stříhají stejně jako levandule a udržují tak ten polštářkový tvar. A čas od času rozdělí trsy, aby nekvetly jen po okrajích. Předpokládám, že stříhat květy budu tak nějak přirozeně. Sice z nich neudělám klasické kytice do vázy, protože na to nemají dostatečně dlouhé stonky, ale parády se s nimi dá doma udělat opravdu hodně, inspirujte se:
Nízké hvězdnice prozáří i stůl a domov, i když mají jen krátké stonky. (Zdroje obrázků: http://www.gapphotos.com/, http://www.gapphotos.com/, http://www.gapphotos.com/, http://www.gapphotos.com/, http://www.gapphotos.com/ a http://www.gapphotos.com/)
Ještě jsem si všimla, že fialové hvězdnice lidé velmi často sázejí k zářivě oranžovým hlohyním. Vypadají spolu opravdu pěkně. Už se na naše hvězdnice těším, budou dělat radost nejen mně, ale taky včelám, jsou totiž jednou z důležitých včelařských rostlin pro pozdní pastvu včel (samozřejmě ty neplnokvěté odrůdy). A motýlům, ti je na podzim také prý zbožňují.

Další články o hvězdnicích:
Hvězdnice (Aster) - krásné podzimní ''kopretiny''
Aster – drobnokvěté
Astry - podzimní krásky v zahradě

Listopad – co dělat na zahradě

$
0
0
Co můžete dělat na zahradě v listopadu?
  • Na svátek všech svatých, na dušičky, můžete na zahradě na bezpečných místech zapálit svíce a svítilny a vzpomínat na své blízké, kteří už nejsou mezi námi.
  • Listopad je známý svým melancholickým počasím. Kolem svátku svatého Martina často přicházejí první sněhové vločky, někdy dříve. Jindy bývají neproniknutelné mlhy, občas jinovatka a vůbec bílé ojínění listů. Můžete si obléct teplé rukavice a jít pořídit náladové fotografie.
  • Teď už definitivně stromy shazují listí, takže si je můžete naplno užít. Pokud moc neprší a listí je suché, tak dětem k zábavě bude stačit jedna malá hromada listí. Skákat do ní může nadchnout i hravé dospělé.
  • A jakmile vás hry s listím omrzí, tak je hráběmi dejte pod keře, živé ploty, nebo je nechte pod stromy, pokud to jde. Pokud máte ale pěstěný anglický trávník, tak tomu asi listí moc nesvědčí, to potom dejte na kompost.

  • Urodily se dýně? Upečte dýňový koláč, jezte pražená dýňová semínka a u toho vydlabejte z okrasných dýní pěkné lucerničky nebo myší domečky, jako blogerka Monika: Myšáci jsou doma. I když jsou dýně spojeny spíše s americkými svátky, vydlabávání zeleniny je původní Keltská záležitost, byť ti dlabali řepy, hezky si o tom počtěte na blogu O svátku světel
  • Pokud jste zaseli, můžete ještě sklízet zeleninu odolnou mrazu: zelí, kapusta, kadeřavá petrželka, pórek. A nebo si vychutnávejte Podzimní dobroty ze zahrady uvařené a upečené z uskladněného ovoce, zeleniny a ořechů.
  • Naolejujte zahradní nářadí a schovejte na zimu.
  • Začátek listopadu je ještě ideální dobou pro sázení stromků, keřů, zakládání živých plotů, sázet lze do zámrazu půdy (více o sázení stromků). Založit si můžete i květnatou louku.
  • Choulostivější rostlinky raději zamulčujte vrstvou slámy. Samozřejmě nejideálnějším mulčem je listí stromů. A pokud málo prší, tak můžete hlavně mladé a stálezelené stromy a keře pro jistotu trochu zalít.
  • Nechte někde v rohu zahrady "nepořádek", tedy větve a větvičky, listí, trávu, pár květináčů, klacíků, slámy. Budou sloužit jako ideální úkryt užitečným živočichům, například ježkům.A ptáci budou nadšení z vyzrálého květu slunečnice se semínky.

Možná by vás také zajímalo:
Práce na zahradě.
A nechcete raději zábavu?

Kde je hranice mezi moderní předzahrádkou a šutrovištěm?

$
0
0
K následujícímu článku mne inspirovala blogerka Anita Blahušová svým článkem Předzahrádka.... Taky jsem si totiž všimla nové módní vlny v městských i vesnických předzahrádkách. Lidé ve velkém nahrazují květinové záhony a trávníky kamennými "pouštěmi", někdy s oázou jedné nebo dvou rostlinek (obvykle mini jehličnanů). Aby jim neprorůstal plevel, jsou nezbytnou součástí speciální neprorůstací fólie a občasný postřik herbicidem pro ten plevel, který se uchytí i mezi těmi kameny. Funguje jednoduchá úměra, že čím více chci ohromit kolemjdoucí, tím dražší musí kameny být.
Samozřejmě, vzhled a upravenost okolí domu je věc velmi individuální. Jsem na tenkém ledě, pokud si troufnu o nějaké předzahrádce tvrdit, že je nevkusná či nehezká. Předzahrádky obsahující kameny jsou totiž mnohdy právě ty, pro které lidi hlasují v soutěžích o nejkrásnější předzahrádky měst a vesnic. Například v soutěži Nejkrásnější okno, balkon a nejkrásnější předzahrádka města Slavkov u Brna se do úzkého výběru odborné komise probojovaly především předzahrádky obsahující kameny. Architekti, ať ti klasičtí nebo zahradní, by jistě zajásali nad čistými liniemi apod. I já musím uznat, že chodím na procházky s kočárkem kolem dvou kamenných předzahrádek, které jsou prostě pěkné na pohled. Lahodí oku, mají pěkné geometrické linie, jsou čisté a upravené, dovolila jsem si je vyfotit:
Kamenné předzahrádky v městské zástavbě (Brno)
A popravdě musely své majitele stát i nemalé peníze, alespoň co jsem měla možnost se dívat na cenu takových bílých a nebo tmavých blištivých lomených kamenů v hobymarketech. Je až s podivem, že si kolemjdoucí ty bílé kameny neodnáší. Pro živočichy je to celkem mrtvá plocha, nic na těchto předzahrádkách nekvete, ale musím uznat, že jsou hezké a upravené. A o to většině lidí jde především, znám spoustu lidí, kteří nechtějí bydlet v zanedbané a zaplevelené oblasti, protože mají pocit, že tam bude bujet kriminalita a problémy. Není se čemu divit, jejich pocit je prý vědecky podložen jako tzv. Teorie rozbitého okna.
Ale někde se to tou upraveností podle mne už přehání, známé je tím obecně USA, ale ani nám se nevyhnuly extrémní přístupy, média například propírala výrok dřívějšího radního Prahy 6, který měřil trávu každý den na různých místech pravítkem (viz video Přidej se) a "přerostlou trávu" hned řešil.
Zpět ale k našim předzahrádkám. Na stejné ulici, jako jsou ty dvě pěkné kamenné předzahrádky, šli majitelé moderních domů ještě dál a dovedli "uklizenost" do úplné dokonalosti, tedy vysypali předzahrádku téměř jenom kameny, však se podívejte:

Opět městské předzahrádky v Brně, tentokrát ale jen prosté "šutroviště".
Těžko hodnotit nějaký estetický efekt, majitelům těch domů se určitě jejich předzahrádky líbí, investovali do nich nákupem kamenů nemalé peníze. A rozhodně jsou předzahrádky čisté a uklizené. Jen jsou poněkud smutné, alespoň pro mne. Člověk projde kolem a nemá se nač dívat, jde o mrtvou plochu. Já jim říkám "šutroviště".
Část pruhu před plotem vysypali drobnými kamínky i naši sousedé. Když jsem se ptala, proč nedají trávník, tak mi říkali, že by se špatně sekal sekačkou a navíc by do něj kakali pejsci a pak by to sekačka rozmetala všude kolem. A to mají pravdu, na kamenných předzahrádkách jsem psí výkaly rozhodně neviděla. Proč nedali skalníky či nějaké pěkné trvalky, to nevím, někdy se zeptám... zahradu mají totiž krásných květin, keřů a stromů plnou a boční plot zahrady osázeli krásně kvetoucími keři.

No a jaký je vlastně závěr mého zamyšlení? Hranice mezi moderní předzahrádkou a obyčejným šutrovištěm je jen velmi malá a záleží velmi na vkusu a vnímání toho, kdo se na ty předzahrádky dívá. No, ale tady jste na blogu o vysněné zahradě a kamenná šutroviště tedy přenechme majitelům moderních strohých domů. Pro lidi, kteří mají rádi zeleň, květiny, vůně, barvy a rádi rozzáří tváře kolemjdoucích a sousedů, nechť si počkají na další článek. Chystám inspiraci na předzahrádky, na kterých to trochu žije.

Půvabné předzahrádky

$
0
0
V minulém článku jsem polemizovala o moderním trendu kamenných předzahrádek. Pokud nejsou kamenné předzahrádky vaše parketa, jste tady dobře. Hledala jsem půvabné předzahrádky, kde to žije, kvete, voní – tady jsou.
Někdo má jako předzahrádku velký kus neoploceného pozemku, někdo jen pás před plotem a někdo si zvelebuje i třeba jen pás oddělující chodník od silnice. Jako předzahrádku se snažím brát vždy to, co mohou z ulice vidět kolemjdoucí.

Kvetoucí venkovská předzahrádka "za plotem"
Klasika našich babiček a prababiček z vesnic je plaňkový plot a za ním vykukující nádherné růže, topolovky, pivoňky, lilie, kopretiny, stračky, máky, ale třeba taky slunečnice a hvězdnice. Vždy jde o květiny s vysokými (někdy i nepěknými) stonky, které chytře skryje ten plot, a velkými voňavými květy, které se přes nízký plot sklání. Stačí jen 3–4 druhy květin, aby zahrádka nebyla přeplácaná. Bez plotu by to nebylo ono, právě ten plot drží květiny na místě, ohraničuje předzahrádku a udává množství květin určitý řád a uhlazenost.
Vždycky se potom najde nějaký kolemjdoucí, který si ke květině přivoní, či třeba malý kluk, který utrhne kvítek pro milou slečnu. Přesně z takové zahrádky obvykle v mnoha vzpomínkách babičky trhaly kytice do kostela na nedělní mši či v červnu vnoučatům pro paní učitelku. A z takové předzahrádky budou mít radost i včely a motýli.

Nahoře půvabná předzahrádka v Kubově Huti (zdroj obrázku http://www.panoramio.com/), dole kopretiny (zdroj obrázku http://www.pinterest.com/), žluté růže (zdroj obrázku http://www.pinterest.com/), slunečnice (zdroj obrázku http://www.pinterest.com/).

Předzahrádka jako ze zámku
Milovníci historie, hradů a zámků a romantiky si obvykle s předzahrádkou pěkně vyhrají, volí stříhané živé ploty, obvykle z jedovatého (a poněkud nevonícího) buxusu či tisu, kvetoucí voňavé keře jako jsou šeříky a kaliny, do stínu hortenzie a hosty. Půvabná kamenná pítka a fontánky už jen dotvoří atmosféru a drobné květiny jako jsou okrasné česneky či voskovky dodají trochu barvy. V takové předzahrádce se často zabydlí ptáci. 
Pokud nemáte na zahradě místo pro malé leknínové jezírko, může být předzahrádka skvělou volbou. Už jsem takové jezírko v jedné vesnici u řadovky viděla, jen jsem je nestihla vyfotit. Pokud jezírko osázíte vodními rostlinami, budou k němu přilétat vážky z okolí. S takovou předzahrádkou bych si připadala, že každý den vcházím ne do obyčejného domu, ale do zámku.

Formální předzahrádky jsou plné zeleně, často je volí majitelé, kteří mají dům otočený směrem na sever a předzahrádku ve stinné části. (Zdroj obrázku: http://www.magazinzahrada.cz/http://www.pinterest.com/ a http://www.mein-schoener-garten.de/

Kousek motýlí louky
Nemáte místo pro krásnou louku na zahradě? A co takhle na předzahrádce? Tento krásný nápad jsem objevila díky soutěži Město v Květech Valašské Klobouky, jeden ze soutěžních příspěvků totiž právě krásnou motýlí louku obsahoval.
Ne všichni lidé jsou v dnešní době zvyklí ještě vídat luční květiny, abyste dali najevo, že nejde o zanedbanou zaplevelenou plochu (což si občas někteří úředníci o loukách myslí :-) ), stačí louce vymezit hranice ozdobným řetízkovým plotem a dodat třeba pěknou cedulku "motýlí louka".

5. místo v soutěži Město v Květech (Valašské Klobouky) získala předzahrádka pana Martina Janíka (zdroj obrázku http://www.valasskeklobouky.cz/). Dole na obrázku je další kousek louky ze stejného města (zdroj obrázku http://www.novinky.cz/)

Skalky a všehochuť
Tyhle zahrádky patří mezi ty nejčastější, které u nás na vesnicích, ale i v městské zástavbě najdete. Naštěstí. Ať jsou občas trochu kýčovité, náročné na úpravu a někdy lahodí oku méně, někdy více, jsou díky květinám plné života a každý měsíc v nich kvete něco jiného. Sice je nenavrhují architekti, neodpovídají prvkům feng shui, ale jsou prostě naše české typické.
Jako malá jsem si říkala, že nikdy takovou "nemoderní" předzahrádku nebudu mít. Ale teď se právě u těchto předzahrádek vždycky těším, co tam vykvete nového a občas si nějakou pěknou květinku, často se čmelákem či motýlem i vyfotím. I ty obyčejné, "nemoderní věci" jsou prostě někdy krásné svým vlastním způsobem.

První obrázek pochází ze stránky http://foto.mapy.cz/, druhá fotografie předzahrádky pochází ze soutěže Nejupravenější předzahrádka 2012 obce Újezd a třetí fotografie dokazuje, že pěknou předzahrádku může mít i ošklivý panelák (fotografie pochází ze soutěže Rozkvetlé Znojmo).

Zeleninové předzahrádky
Praktické zeleninové předzahrádky jsou zatím spíše doménou nových trendů v zahraničí (Anglie, USA) v satelitních městečkách s malými pozemky či ve městech. Vždyť u nás by si každý majitel velké zahrady klepal na čelo, proč pěstovat zeleninu zrovna v předzahrádce, když v zahradě je místa dost. A byť jsem již viděla na vlastní oči jednu předzahrádku přímo s řádky brambor, u nás se zelenina před domem moc "nenosí".
Každopádně se podívejte na zahraniční inspiraci, jak pěkně se dá vytvořit praktická předzahrádka, která může, v rámci možností, i lahodit oku kolemjdoucích. Navíc, když budete do předzahrádky často chodit na sklizeň, získáte spoustu možností pobavit se sousedy a třeba je i trochou zeleniny podarovat. Ideální nápad pro domy, které mají tu nejlepší orientaci pro pěstování zeleniny (jižní) zrovna před domem.
I zeleninové předzahrádky mohou být půvabné. (Zdroj obrázků: http://www.pinterest.com/http://www.rosalindcreasy.com/ a http://www.makkelijkemoestuin.nl/)

Předzahrádky s trávníkem bez sekání
V zahraničí jsou populární tzv. trávníky bez sekání (no-mow lawn) tvořené trvalkami nízkého vzrůstu, které snáší sešlapávání a často ještě i pěkně voní. Právě jimi lze nahradit trávníky, pokud majitele omrzelo je neustále sekat. Pořád je to lepší alternativa, než zasypat celou plochu kamením. Rostlinkám pro trávníky bez sekání věnuji samostatný příspěvek příště.

Tak co, líbí se vám alespoň jedna z představených předzahrádek? Dala jsem je do pinterestové nástěnky, kterou občas doplním o další hezké předzahrádky, když nějaké objevím: http://www.pinterest.com/zahrada/půvabné-předzahrádky/



Možná by vás také zajímalo:
Kde je hranice mezi moderní
předzahrádkou a šutrovištěm?

Bezúdržbová "trávníková" předzahrádka

$
0
0
Předzahrádkám jsem už věnovala dva příspěvky a do třetice všeho dobrého jsem se pustila ještě do jedné kategorie předzahrádek. Především novostavby a moderní architektonicky zajímavé domy obvykle mají jako předzahrádku jen čistou trávníkovou plochu. Chápu, že je to takhle krásně upravené, čisté a podtrhne to krásu architektury, nic proti takovému účelnému designu, když se to majitelům líbí. Druhou stranou mince je to, že tito nadšení majitelé novostaveb po čase zjistí, že je nebaví trávník sekat a zalívat, že je to moc náročné. A to už je jen krůček od smutného zasypání prostoru mrtvými kameny, štěrkem nebo vydlážděním, jako to kolikrát vidím na procházkách v městě i satelitních městečkách.
Půdokryvná mateřídouška je jednou z rostlin nahrazujících trávník. Tady je použitá na svažitou část, konkrétně wooly thyme, lat. Thymus pseudolanuginosi, Podobný druh se dá koupit i u nás.  (Zdroj obrázku: http://www.diynetwork.com/)
A přitom existuje tolik zajímavých alternativ. Blogeři (ale také prodejci osiv a rostlin) v zahraničí už před pár lety propadli kouzlu tzv. trávníků bez sekání (no-mow lawn). Ve zkratce jde o to, že lidé místo klasického pěstěného jednodruhového trávníku pěstují jinou vybranou rostlinku, která má nízkou výšku, takže si nemusí kupovat sekačky, mulčovače, provzdušňovací techniku, hrábě, pesticidy a hnojiva, zavlažovací systém apod. Plocha stále vypadá jednolitě jako trávník, mělo by po ní jít chodit (minimálně občas ano), navíc mnohdy i pěkně kvete a voní. A nebo se používají různé tzv. "kobercové rostliny" (na ně ale ne vždy lze často stoupat).
 Rmen římský (Chamaemelum nobile) je v zahraničí na "trávníky" velmi oblíbený.  Používá se i pro prvky moderní architektury. (Zdroj obrázků: http://www.stepables.com/http://www.hgtv.com a http://www.garden-collection.com/)
Pro klasický zahradní trávník se ne každá rostlinka hodí, pro bezúdržbovou předzahrádku je to ale celkem zajímavé řešení, vytvoříte jednolitou živou plochu, která drží vláhu, vypadá pěkně a nestojí tolik námahy na údržbu. A třeba mateřídoušky i krásně kvetou a voní a přilákají včely a motýly. 
V zahraničí frčí i "trávníky" tvořené druhy vrbiny penízkové (Lysimachia nummularia). Vzhledem k tomu, že jde o rostlinu s dlouhými šlahouny, používá se na vyvýšené zelené plochy, které by bylo jinak těžké sekat, navíc vrbina přes okraje krásně visí. Dokáže také zazelenit i schodiště a kus chodníku, měla by snést občasné sešlapávání. (Zdroj obrázků: http://www.stepables.com/http://davesgarden.com/ a http://www.bhg.com/).
Se kterými rostlinami lze experimentovat:
  • Mateřídoušky (Thymus) – vyžadují slunné stanoviště, krásně kvetou a voní. V zahraničí již mají připravené šlechtěné hezky půdokryvné druhy, jako například wooly thyme (Thymus pseudolanuginosis), varianty red creeping thyme . U nás seženete mateřídoušku časnou Thymus praecox 'Pseudolanuginosus'např. v zahradnictví Flos a mateřídoušku úzkolistou Thymus serpyllum 'Minimus'či bílou variantu tamtéž, případně můžete zkusit experimentovat s dalšími druhy mateřídoušky. Doporučuje se až 16 rostlin na m2.
  • Rozchodník šlahounovitý (Sedum sarmentosum) –  je velmi odolný vůči suchu. Zakoupit jej lze například na LevneRostliny.cz, dává se 20–30 rostlin na m2, ale stačí trs zakoupené rostliny rozdělit na více jednotlivých rostlinek, takže prakticky jich není potřeba prý koupit tolik.
  • Mochnička (Waldsteinia ternata) – nenáročná rostlinka, která zvládne i stín, jen v něm tolik nekvete. Na m2 stačí 10 rostlin, v nabídce je má zahradnictví Flos i Krulichovi či levně Venkovskazahrada.cz.
Mochnička (Waldsteinia) je nenáročná půdokryvná rostlinka vhodná i do polostínu nebo stínu. Akorát ve stínu tolik nepokvete žlutými kvítky, které ji jinak na jaře zdobí. (Zdroj obrázků: http://dl1.clackamas.edu/ a http://zojalitwin.wordpress.com/)
  • Rmen římský (Chamaemelum nobile) – je to takový nízký nepravý heřmánek, pěkně voní a je léčivý, kvete bíle. U nás se dají sazenice koupit na Zahrada-zizka.cz a mají ho i Krulichovi, mělo by jich stačit 10–20 na  m2.
  • Úrazníky – o těch jsem již psala v článku Úrazník – kouzelný mechový polštářek.
  • Vrbina penízková (Lysimachia nummularia) – má ráda polostín až stín, ve stínu ovšem méně kvete. Vyžaduje častější zalévání, má ráda vlhko. Měli byste ji u nás sehnat ve většině zahradnictví v různých variantách. Na 1 m2  by mělo stačit do 10 kusů.
  • Dále lze zasadit skalníky (Cotonester), bedrničku (Acaena), barvínky (Vinca Minor).
Pro pokrytí plochy předzahrádky lze použít i půvabně kvetoucí barvínek (Vinca Minor). (Zdroj obrázků: http://davesgarden.com/ a http://expressphotos.blogspot.cz/)
Které ještě najdete v zahraničních článcích zmiňované:
  • Leptinella – rostlinka vhodná na slunce a vyžadující lehce kyselou půdu, dobře se rozrůstající. Sází se 12–16 rostlin na m2. Bohužel ji u nás zatím nejde moc dobře koupit.
  • Microclover (Trifolium repens) – V zahraničí mají i certifikovaný jetel nízkého vzrůstu, vyšlechtěnou malolistou odrůdu, která se sází například na golfová hřiště. U nás a na Slovensku jsem ji zatím viděla jen jako malou příměs trávníkových směsí, samostatnou k zakoupení ještě ne.
  • Zoysia Tenuifolia– korejská tráva, celkem pěkná na obrázcích, ale jedná se o invazivní druh, takže jej u nás neseženete (což je dobře). Další tráva, kterou nelze sehnat je Carex pensylvanica.  
Leptinella, jedna z rostlin vhodných jako náhrada trávníku. Je otužilá a snese i trochu sešlapávání, takže se často dává mezi nášlapné kameny. Jen se u nás zatím nedá sehnat. (Zdroj obrázku: http://www.houzz.com/)

Další články na podobné téma:
Náhradníci za trávník (P. Chlouba)
Kobercové rostliny nejen jako alternativa trávníku
Pěstujeme půdopokryvné rostliny – ve stínu, na slunci nebo na skalce?
Zelený trávník z půdopokryvných rostlin
No mow plants – anglický přehled vybraných rostlin
Půdokryvné kvetoucí trvalky


Možná by vás také zajímalo:
Kde je hranice mezi moderní
předzahrádkou a šutrovištěm?
Půvabné předzahrádky

Viewing all 295 articles
Browse latest View live


<script src="https://jsc.adskeeper.com/r/s/rssing.com.1596347.js" async> </script>